Přirozené metody antikoncepce
Měření bazální teploty
Žena; která si bazální teplotu měří denně po dobu jednoho roku a přesvědčí se o pravidelném a typickém průběhu své teplotní křivky, může v dalších letech omezit měření teploty přibližně na dobu 10 až 14 dní kolem ovulace.
Nejvhodnější však je trvalé denní měření teploty. Při měření teploty v pochvě se samozřejmě vynechávají dny menstruace.
Jestliže ovšem nastanou okolnosti, které mohou průběh teplotní křivky narušit (nemoc, cestování, dovolená apod.), je denní měření teploty nezbytné.
Průběh křivky bazálních teplot
Průběh bazální teploty u žen s normálním menstruačním cyklem je dvoufázový. V první fázi je teplota o několik desetin stupně nižší než v druhé fázi (obr. 28).
 |
Obr. 28 Dvoufázový průběh křivky bazálních teplot
V období dozrávání vaječného folikulu je organismus ženy pod vlivem estrogenů a bazální teplota se udržuje na nižší úrovni. Bezprostředně před ovulací nebo v době ovulace se často objevuje ještě další mírný pokles bazální teploty. V době, kdy žluté tělísko zahajuje činnost, se bazální teplota zvyšuje a po celé období působení hormonu progesteronu přetrvává na vyšší hladině.
Rozhodující vzestup teploty
Přechod teploty z nízkých hodnot na vyšší nazýváme teplotním vzestupem (obr. 29). Správné rozpoznání rozhodujícího teplotního vzestupu je podmínkou spolehlivosti symptotermální metody.
 |
Obr. 29 Schematicky znázorněný průběh bazální teploty během cyklu
Při stanovení rozhodujícího vzestupu teploty (obr. 30) se řídíme pravidlem:
Teploty ve třech po sobě následujících dnech jsou vyšší než teploty naměřené v předcházejících šesti dnech, a přitom teplota zjištěná 3. den po vzestupu převyšuje alespoň o 0,2 stupně Celsia nejvyšší teplotu naměřenou v předcházejících šesti dnech.
Obr. 30 Rozhodující vzestup teploty
Po tři dny je bazální teplota vyšší než čára vedená v úrovni tzv. základní linie, tj. nejvyšší teploty naměřené v předchozích šesti dnech. Přitom teplota naměřená třetí den od vzestupu převyšuje základní linii nejméně o 2 desetiny stupně
Základní linie
Pro názornost a pro usnadnění výkladu teplotní křivky se doporučuje nejprve označit čarou hladinu nejvyšší teploty, která se naměřila v šesti dnech před vzestupem. Tuto čáru nazýváme základní linie a využíváme ji ke snadnějšímu rozpoznání teplotních rozdílů(obr. 31).
Obr. 31 První den vzestupu teploty nad nejvyšší teplotu naměřenou v předchozích šesti dnech
V úrovni nejvyšší teploty, která se naměřila v šesti dnech předcházejících dni vzestupu, se vede čára nazývaná základní linie
a - první vyšší teplotní hodnota
b - nejvyšší teplota naměřená v šesti dnech před vzestupem
Jestliže v období nižších teplot dojde k vzestupu teploty ze známé příčiny, při určování základní linie nebereme na tuto teplotu zřetel. Den s vyšší teplotou ovšem nesmíme do požadovaných šesti dnů s nižšími teplotami započítat.
Jakmile se zjistily tři vyšší teplotní hodnoty, rozpoznané podle pravidla o stanovení rozhodujícího vzestupu teploty, označíme je trojúhelníčkem.
Výjimky
Stane se, že v některých cyklech nejsou splněny všechny podmínky požadované pro určení rozhodujícího vzestupu teploty. Proto byly pro výklad křivek s méně výrazným vzestupem teploty vypracovány "výjimky".
Výjimka 1:
Jestliže teplotní rozdíl třetího dne vzestupu nedosáhne 0,2 °C nad základní linii, je třeba vyčkat do čtvrtého dne. Tento den již postačí jakékoli zvýšení teploty nad základní linii (obr. 32).
Obr. 32 Hodnocení teplotní křivky podle výjimky 1
Teplotní vzestup 3. dne nedosahuje 0,2 stupně Celsia
Výjimka 2:
Jestliže druhý nebo třetí den po vzestupu teploty nepřesahuje naměřená teplota základní linii, nesmí se při hodnocení křivky tento den započítat mezi požadované tři dny vyšších teplot. Je potom nutné aby čtvrtý den po vzestupu teplota opět přesahovala základní linii o 0,2 °C (obr. 33).
Obr. 33 Hodnocení teplotní křivky podle výjimky 2
Tři vyšší teplotní hodnoty jsou přerušeny jedním dnem s nižší teplotou, která nepřesahuje základní linii
Výjimky se nesmějí navzájem kombinovat
Okolnosti ovlivňující bazální teplotu
Průběh křivky bazálních teplot mohou ovlivnit všechny výraznější odchylky od navyklého způsobu života. Každá žena je však na různé vlivy jinak citlivá. Proto je potřeba zvláště zpočátku zaznamenat každou neobvyklost v životosprávě. Tak se obvykle zjistí, které okolnosti a jak mnoho bazální teplotu v konkrétním případě opravdu změní. Později je pak možno s dostatečnou přesností odhadnout, zda je zjištěný vzestup (nebo pokles) teploty způsoben rušícími vlivy nebo fyziologickými změnami cyklu.
----
Nejčastější rušící vlivy (i s běžně používanými zkratkami):
1. Každé onemocnění, i lehká rýma, bolest hlavy apod.
2. Užívání léků - je vhodné uvést název i dávku.
3. Málo spánku, spánek neobvykle krátký nebo neklidný (S - spánek).
4. Pohyb před měřením, zvláště když matka vstane ráno k dítěti a nedodrží doporučovaný jednohodinový klid před změřením teploty (P- pohyb).
5. Pití alkoholu, zvláště předchozí večer (A - alkohol).
6. Silnější psychické zážitky (příprava na zkoušku, rozrušení, stres).
7. Cestování, dovolená, neobvyklá větší tělesná námaha.
8. Neobvyklá doba měření (rozdíly větší než 1 hod.). 9. Použití nového teploměru.
Většina z uvedených okolností naměřenou teplotu poněkud zvýší. Zřetelně se projeví zejména vliv cestování, pití alkoholu a pozdější hodina měření (obr. 34).
 |
Obr. 34 Okolnosti, které zvyšují bazální teplotu
Každé onemocnění do tabulky samozřejmě zaznamenáme. Obavy ze záměny poovulačního vzestupu teploty, třeba s počínající chřipkou, jsou však neopodstatněné. Subjektivní potíže (například bolest hlavy, malátnost apod.) přicházejí dříve než zvýšení teploty. Kromě toho při infekčním onemocnění dosahuje vzestup teploty zpravidla podstatně vyšších hodnot než obvyklé zvýšení poovulační.
Změny děložního čípku
Vyšetřování tvaru a vzhledu děložního čípku patří v ženském lékařství mezi běžné vyšetřovací metody. Zkušený gynekolog dovede podle změn děložního čípku usoudit také na termín ovulace. Pro období ovulace svědčí otevřená děložní branka s průhledným hlenem. Popisovaný nález bývá označován jako, příznak zornice.
V poslední době se ženám nabízí možnost, aby si děložní čípek vyšetřovaly samy a podle jeho polohy, tvaru a konzistence rozlišovaly plodná a neplodná období.
Žena si zavede do pochvy ukazovák, případně ukazovák a prostředník jedné ruky. Nejvhodnější je poloha vleže, v podřepu nebo s jednou nohou postavenou na židli a ohnutou v koleně. Ruka musí být dobře umytá, nehty ostříhané nakrátko.
Ukazovákem nahmatá žena čípek jako polokulovitou vyvýšeninu s prohlubní nebo otvorem v jejím středu.
Po menstruaci bývá čípek tvrdý a děložní branka uzavřená. Na začátku plodného období čípek měkne a děložní branka se otevírá. Současně se čípek zvedá nahoru, takže je někdy prstem hůře dosažitelný. To bývá známkou velmi plodného období. Po ovulaci čípek opět sestupuje níže, rychle se uzavírá a tvrdne.
V neplodném období bývá čípek tvrdý jako chrupavka na špičce nosu, v plodném období je měkký jako rty.
Nejsnáze se žena naučí rozeznávat změny děložního čípku na rozhraní plodného a neplodného období, tedy brzo po ovulaci. V té době se totiž děložní čípek i děložní branka mění mnohem rychleji než na začátku plodného období
Pro rozlišování plodných a neplodných období vcelku nevadí, jestliže některé ženy pozorují jen změny v tuhosti čípku a jiné jen rozdílné otevření děložní branky.
Při rozhodování o určení plodných a neplodných období nelze spoléhat jen na paměť. Je zcela nezbytné vést o pozorovaných změnách záznamy, nejlépe za vzájemné spolupráce obou manželů.
V praxi se při určování rozhraní mezi plodným a neplodným obdobím postupuje tak, že se nejprve určí hlenový vrchol, potom vyhodnotí průběh teplotní křivky a nakonec se posoudí ostatní pozorované změny.
Spolehlivě neplodné poovulační období
Doba od ovulace (přesněji: od ukončení schopnosti vajíčka být oplozeno) do začátku příští menstruace je spolehlivě neplodná.
|
Jakmile se takto pomocí "dvojí kontroly" stanoví rozhraní mezi obdobím plodným a poovulačním obdobím spolehlivě neplodným, provedeme na záznamní list zápis do rubriky "Plodné dny" (obr. 39). Značkou "P" označíme plodné dny, značka "P /" znamená, že večer tohoto dne plodné období končí a že manželé mohou mít opět pohlavní styk.
 |
Obr.39 Vyznačení plodného období
P / plodné období končí večerem označeného dne
Dodržení
zásady dvojí kontroly vede k tomu, že spolehlivě neplodné poovulační období
někdy začíná později než po 3. dnu po hlenovém vrcholu (obr. 40), jindy později
než po 3. dnu období vyšších teplot (obr. 41).
Obr. 40 Určení začátku poovulačního neplodného období. Rozhoduje změna bazální teploty
- protože 3. den období vyšších teplot přichází později než 3. den po hlenovém vrcholu
 |
Obr. 41 Určení začátku poovulačního neplodného období. Rozhoduje hlenový příznak - protože
3. den po hlenovém vrcholu přichází později než 3. den vzestupu teploty
-.-.-.-.-.
Určení začátku poovulačního neplodného období podle změn děložního čípku:
Není-li možno změny hlenu nebo teploty jednoznačně vyhodnotit, dobře poslouží informace získané při sledování děložního čípku. Poovulační neplodné období trvá od večera třetího dne po zjištění tvrdého děložního čípku a uzavřené děložní branky až do příští menstruace.
I při sledování děložního čípku ovšem platí zdsada dvojí kontroly. Začátek poovulačního neplodného období má být současně potvrzen také vzestupem bazální teploty (nebyl-li pozorován hlenový příznak) nebo zjištěním hlenového příznaku (nebyl-li prokázán rozhodující vzestup bazální teploty).
Předovulační neplodné období
Před každou ovulací vaječný folikul potřebuje určitou dobu zrát, a také děložní sliznice se musí připravit na přijetí oplozeného vajíčka. Na začátku menstruačního cyklu je tedy vždy určitý počet dnů, ve kterých nemůže dojít k početí.
Při určování posledního dne předovulačního neplodného období vycházíme především z pozorování známek ovulace v předchozích cyklech. Správnost kteréhokoli postupu je podmíněna splněním dvou předpokladů:
První předpoklad:
Předchozí krvácení bylo skutečným menstruačním krvácením
Pravé menstruační krvácení rozpoznáme podle toho, že mu předcházelo období vyšších bazálních teplot. Pro tento účel postačí, jestliže se zjistily alespoň tři vyšší teplotní hodnoty.
Měřením bazální teploty odlišíme krvácení uprostřed cyklu ("mezikrvácení"), ke kterému někdy dochází ze spádu hormonů v období ovulace a které je jedním z projevů optimální plodnosti.
Druhý předpoklad: Není přítomen hlen.
Přítomnost hlenu je projevem zvýšené hladiny estrogenů, ohlašuje blížící se ovulaci. Předovulační neplodné období proto trvá vždy jen do té doby, dokud žena nezjistí hlen nebo nepocítí vlhko v oblasti zevních rodidel.
|
Vzhled hlenu |
||
|
žádný hlen; hustý; bílý; zkalený; nažloutlý; lepkavý; smetanovitý; pružný; hrudkovitý; průzračný |
hlen méně plodného charakteru |
|
|
sklovitý s bílými vlákny; tažný; jako vaječný bílek; tekutý, vodnatý; růžový; červenohnědý |
hlen s charakteristikou nejvyšší plodnosti |
|
Během dne žena opakovaně zjišťuje, jaký pocit na zevních rodidlech vnímá. Kromě toho několikrát za den zkusí, zda je u zevních rodidel hlen. Hlenový vrchol – poslední den, ve kterém byl pozorován hlen nejplodnějšího charakteru |
Pravidla pro určení posledního dne předovulačního neplodného období
Postupuje se odlišně ve třech různých situacích:
1. Žena nemá záznamy o dřívějším sledování bazálních teplot ani o délce předcházejících menstruačních cyklů
Platí pravidlo prvních pěti dnů:
Proč platí pravidlo "plus 5"? .
Přestavba děložní sliznice do stavu, ve kterém je připravena na uhnízdění oplozeného vajíčka, si po menstruaci vždy vyžádá určitou dobu. Zkušenost ukazuje, že k otěhotnění nedochází při pohlavním styku do 5. dne po začátku menstruace. (Ovšem pouze za předpokladu, že žena sleduje hlenový příznak a nepozoruje hlen ani nepociťuje vlhkost u poševního vchodu!)
2. Žena nemá záznamy o dřívějším sledování bazálních teplot, ale zná délku posledních 12 menstruačních cyklů:
Proč platí pravidlo "minus 20"?
K ovulaci dochází zpravidla mezi 12. a 16. dnem před příští menstruací, nejdříve tedy 16. den před příští menstruací. K 16. dnu připočítáme 3 dny, po které si spermie uchovávají oplozovací schopnost, a 1 den jako faktor jistoty (pro případ, že by k ovulaci došlo o 1 den dříve než v posledních 12 cyklech).
Tedy: 16 + 3 + 1 = 20.
Příklad:
Nejkratší cyklus v průběhu posledních 12 cyklů trval 27 dnů. 27 - 20 = 7.
Posledním dnem předovulačního neplodného obdobľ je 7. den. Od 8. dne začíná období plodné.
Pokud by nejkratší z posledních 12 cyklů trval méně než 25 dnů, pravidlo "minus 20" se nepoužije a platí pravidlo "plus 5". Prvních 5 dnů cyklu tedy i v tomto případě považujeme za neplodné.
3. Žena sledovala bazální teplotu a zná dny rozhodujícího vzestupu teploty v předchozích 12 menstruačních cyklech.
Proč platí pravidlo "minus 8" ?
Zkušenost ukazuje, že k ovulaci může dojítt nejdříve 3 dny před prvním dnem období vyšších teplot. Připočítáme 3 dny, po které si spermie uchovávají oplozovací schopnost, a jeden den jako faktor jistoty (pro případ, že by došlo k vzestupu teploty o jeden den dříve než v posledních 12 cyklech). 3+3+1=7.
Tedy 7. den před vzestupem teploty je prvním dnem plodnéhoobdob( a 8. den před vzestupem teploty posledním dnem předovulačního období neplodného.
Příklad (obr. 42):
V průběhu posledních 12 cyklů se zjistilo, že k rozhodujícímu vzestupu teploty nedošlo nikdy dříve než v 16. dni cyklu. 16 - 8 = 8.
Posledním dnem předovulačního neplodného období je 8. den. Od 9. dne začíná období plodné.
Obr.42 Proč pravidlo "minus 8"
Pokud by k nejdřívějšímu rozhodujícímu vzestupu teploty došlo 12. den cyklu nebo dříve, pravidlo "minus 8" se nepoužije a platí pravidlo "plus 5". Prvních 5 dnů cyklu se tedy i v tomto případě považuje za neplodné.
Žena, která zná délku menstruačních cyklů i dny prvního vzestupu teploty za poslední rok, zásadně nepoužívá pravidlo ,,- 20", nýbrž pravidlo" - 8". Měření bazálních teplot totiž umožňuje stanovit dobu ovulace přesněji než pouhá znalost délky menstruačních intervalů.
Pokyny pro zvláštní situace
a) při zjištění "plodného" hlenu před začátkem plodného období stanoveného podle pravidel + 5, - 20 nebo - 8:
v den, kdy žena zjistí v oblasti stydké štěrbiny hlen nebo vlhkost, ihned začíná období plodné, i kdyby podle pravidel + 5, - 20 nebo - 8 ještě mělo trvat období neplodné.
|
Bazální teplota zvýšení bazální teploty prokazuje proběhlou ovulaci a je významné především pro stanovení začátku spolehlivě neplodného období |
|
Teplota se měří 1/ ihned po probuzení, dříve, než se žena začne pohybovat mimo lůžko 2/ vždy v tutéž hodinu, časové rozdíly nemají překročit jednu hodinu 3/ v tělních dutinách (v konečníku, v pochvě nebo v ústech pod jazykem) 4/ vždy tímtéž teploměrem |
|
Rozhodující vzestup teploty Teploty ve třech po sobě následujících dnech jsou vyšší než nejvyšší teplota naměřená v předcházejících šesti dnech, a přitom teplotní rozdíl třetího dnevzestupu dosahuje alespoň 0,2°C |
|
Spolehlivě neplodné poovulační období Začíná buď večer 3. dne po hlenovém vrcholu nebo večer 3. dne po rozhodujícím vzestupu teploty, a to podle toho, která z obou známek se objeví později. Trvá až do začátku menstruace |
Předovulační neplodné období (poněkud méně spolehlivé)
|
Trvá od začátku menstruace - buď do 5. dne od začátku cyklu (nejsou-li k dispozici dřívější křivky bazální teploty ani záznamy o délce cyklů) - nebo do 20. dne před nejdříve očekávaným termínem menstruace (nejsou-li k dispozici dřívější křivky bazální teploty, ale žena zná délky menstruačních cyklů - nebo do 8. dne před nejdříve očekávaným vzestupem teploty (pokud byly bazální teploty měřeny alespoň po 12 cyklů |
|
|
Objeví-li se však hlen, znamená to konec předovulačního neplodného období, i když ještě nenastal termín vypočítaný podle některého z uvedených pravidel |
|
Po porodu
|
Jestliže žena kojí, je neplodná nejméně do konce 10. týdne po porodu. Pak se využívá sledování hlenu. Plodné období trvá od zjištění jakéhokoli hlenu do večera 4. dne po hlenovém vrcholu |
Od zjištění rozhodujícího vzestupu teploty platí obvyklá pravidla symptotermální metody. V prvním cyklu však neplodné období začíná od večera 4. dne po vzestupu teploty.
Jestliže žena plně kojí, od porodu nedostala měsíčky a její dítě je mladší než 6 měsíců, pravděpodobnost otěhotnění je menší než 2 procenta (metoda využití laktační amenorhey)
Období přechodu
Pokud se podaří zjistit rozhodující vzestup bazální teploty, platí obvyklá pravidla symptotermální metody. Jestliže se vzestup teploty neprokáže, připadá nejdůležitější role pozorování hlenu.
|
V přechodu trvá plodné období od 1. dne pocitu vlhkosti nebo zjištění jakéhokoli hlenu do večera 4. dne po hlenovém vrcholu |
Ke druhé kontrole je možno využít sebevyšetřování děložního čípku
|
Při vyšetřování děložního čípku se v období přechodu považují za plodné všechny dny od zjištění měkkého nebo otevřeného čípku do večera 3. dne po zjištění čípku uzavřeného a tvrdého |
Koncepční optimum
|
Podmínky příznivé pro otěhotnění jsou od posledního dne s „plodným“ hlenem do dne vzestupu teploty. Nejpravděpodobnější otěhotnění je v den vrcholu nebo v den po něm následující |